Obecní symboly - znak a prapor

Tvorbou znaků a vlajek se zabývá  heraldika. Název pochází od slova herold, což byl znalec znaků  a erbovních zvyklostí, který také prověřoval  jejich správnost.

Erby a znaky byly zpočátku spojeny s rytířstvím. Znak se nosil na zbroji, nejčastěji na štítě a štítu se užívalo v životě vojenském, právním a společenském.

Počátky heraldiky spadají do 12. století a mají souvislost s křižáckými výpravami, jejichž cílem bylo osvobodit Palestinu – Svatou zemi, zvláště pak hrob, kde byl podle víry pochován Ježíš Kristus. Již na počátku 12. století, snad v důsledku zmatků 1. křižácké  výpravy, se osobní dědičné štíty rychle šířily po Evropě. Noví křižáci, chystající se na  2. křižáckou výpravu v roce 1147, si již kladli za čest, směli –li užít stejného znamení na štítě jako jejich předkové, kteří byli osvoboditeli  Svaté země. První dědičné erby náleží vyšší šlechtě koncem 12. stol. a ve 13. stol. i šlechtě nižší. Skoro současně vzniká heraldika cechovní a městská.

Přechod od městských symbolů na pečetích ke skutečným městským znakům nastává až v době, kdy  původní vojenský význam znaku ustupuje do pozadí a kdy se znaky stávají především symboly totožnosti, vlastnictví a stavu. Užívání městských znaků začalo v zemích České koruny koncem 13. stol. Tehdy měl právo udílet znaky především král jako vladař země. Postupem doby však začaly městské znaky ztrácet na významu. Na přelomu 19. a 20. století byla také pozměněna praxe při udělování znaků. Podnět pro udělení musel vyjít z obce, která o udělení žádala úřední cestou. Po vzniku Československé republiky v r. 1918 mělo  právo povolovat a měnit  městské znaky  ministerstvo vnitra.

Po roce 1945 se v mnoha městech a obcích přestalo užívat městských znaků a místo nich se začalo s používáním razítek se státní  znakem. Po roce 1949 mizí razítka se znaky měst a městeček úplně a od roku 1952 je na nich důsledně uplatňován státní znak. Tak byla městská heraldika načas přesunuta do historie. Žádoucí  změnu přinesl až zákon č. 69/1967 Sb. o národních výborech, v němž byla zakotvena zásada, že pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou  městské národní výbory, jakož i jimi řízené a spravované organizace, využívat  znaku města.

Pro nás je heraldika městská stále přitažlivá a živá, neboť  obce a města přijímají znaky jako symbol své právní existence. Městská heraldika v sobě skrývá nepřeberné množství krásy, která k nám  hovoří srozumitelně, jako kdysi hovořila k našim předkům.

V roce 2001 se i zastupitelé naší obce rozhodli, že připraví a projednají  návrhy na  podobu obecního znaku a praporu. Znak měl vycházet ze symbolů jednotlivých obcí. Ze znaku obce Záchlumí – 3 smrky, znaku  obce Bohousová – včelí úl, později pětilistá růže a ze znaku obce Litice – hradní cimbuří.

Prvním návrhem bylo, aby v děleném štítu byly všechny znaky  spojených obcí. Tento návrh neuspěl, neboť dělený štít mohou mít jen statutární města. Zpracování návrhů bylo zadáno firmě, která připravila  4 návrhy.

Návrhy vychází z umístění 3 smrků na štítu.

1.  zeleno – stříbrný štít s modrým břevnem

2.  podklad  s červeno - bílými  šikmými pruhy

3.  podklad  s černo - bílými šikmými pruhy

4.  na červeném podkladě  3 hlavy jednorožce.

Nakonec po projednání různých názorů na znak a prapor byla schválena podoba znaku a praporu v podobě :

Znak obce – ve stříbrném štítě s modrým břevnem vyrůstají  ze zeleného trávníku tři zelené smrky, prostřední je vyšší než oba krajní, které sahají pouze k hornímu okraji břevna.

Prapor obce – list praporu je vodorovně rozdělen na dva pruhy. Horní pruh široký dvě třetiny šířky listu praporu je bílý, v jeho žerďové části je zelený smrk. Spodní pruh široký jednu třetinu šířky praporu je modrý. Poměr šířky a délky listu praporu je 2 : 3 .

Zdůvodnění :  Smrky byly převzaty z obecního razítka. Symbolizují spojení tří osad Záchlumí, Litic a Bohousové. Modré břevno symbolizuje Divokou Orlici, která obcí protéká a bylo na znaku umístěno pro odlišení od znaků jiných obcí, které používají rovněž tři  jehličnaté stromy. Prapor vychází ze znaku.

O praporu obce se vedly polemiky v zastupitelstvu, nakonec zůstalo při navržené podobě – s jedním smrkem.

Po projednání s obyvatelstvem a schválení v zastupitelstvu dne 17.1.2002 byla žádost odeslána 28.1.2002 do Parlamentu ČR – Poslanecké sněmovny – podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Dne 12.11.2002 byla žádost  v Parlamentu projednána a  dopisem ze dne 29.11.2002 nám bylo sděleno, že schválení obecních symbolů nelze doporučit, neboť nelze použít barvu na barvu.  Z toho důvodu jsme kontaktovali pana  PhDr. Fialu, spoluautora návrhů, který po konzultaci s panem PhDr. Karlem Műllerem  ředitelem Zemského archivu v Opavě, připravil následující zdůvodnění.

„Pravidlo o kladení barev a kovů neplatí, když buď štít nebo figura jsou složeny z kovu a barvy. Vzhledem k tomu, že štít návrhu znaku obce  Záchlumí se v podstatě skládá ze tří pruhů – stříbrného, modrého a stříbrného, přičemž kov, tj. stříbro tvoří dvě třetiny, není proti heraldickým zásadám, že stromy jsou zelené a jejich jistá část je položena  na jedné třetině štítu tvořeného barvou ( modrou ). V opačném případě by se muselo změnit více znaků – např. i znak Moravy.“

Dopis s tímto zdůvodněním byl dne 13.1.2003 odeslán Parlamentu České republiky. Ten ve výboru pro heraldiku a vexilologii opakovanou žádost projednal dne 12.2.2003 a dopisem nám sdělil, že nám symboly byly uděleny s tím, že na znaku došlo ke zúžení modrého břevna. Oficiání udělení nám bylo sděleno rozhodnutím č. 17  Parlamentu České republiky – Poslanecké sněmovny ze dne 18.3.2003.

Zástupci obcí – pan starosta ing. Franc a paní místostarostka JUDr. Chmelanová byli pozváni na den 6.6.2003 do Prahy do Parlamentu ČR, kde jim byl předán dekret o udělení obecních symbolů z rukou předsedy parlamentu pana Zaorálka.

Na základě dekretu byl udělán  firmou Velebný a Fam z  Ústí nad Orlicí  prapor, který byl poprvé předveden veřejnosti na srazu rodáků  dne 6.9.2003, později byl udělán i znak obce, který byl dokončen v druhé polovině května 2004.

Po zdlouhavých jednáních a dopisování, jsou nakonec znak i prapor – symboly naší obce zde.  

                                                                                                                    Jaroslav Adámek