Z kroniky obce Bohousová

Vznik obce Bohousová není znám a také původ jména je nejistý. Dle jedné verze vznikla v roce 1469 – 1470 po vojenské bitvě v Krykvaldech mezi králem Jiříkem z Poděbrad mezi českými zbrojnoši z hradu litického a vojskem uherským. Čechové zvítězili a s voláním „Bohu sláva“ se vraceli na Litice. U bohousovského potoka založena pak ves, která na památku vítězství nad Maďary v Krykvaldech nazvána byla Bohuslava z čehož vzniklo dnešní Bohousová.

Dle druhé verze nazývána byla prý obec podle Bohuše, majitele panství žampašského „Bohušová“ z čehož název Bohusová a nyní Bohousová.

Znakem obce byl dříve slaměný včelí úl, později pětilistá růže. Za nejstarší usedlíky se pokládají Krčmářové, Dostálové, Krejčové, kterých je v obci nejvíce – přišli sem z Litomyšlska.. Původně patřila Bohousová k panství žampašskému, později přišla v majetek pánů z Brandýsa nad Orlicí.

V místě zvaném „Na spálenisku“ stával dříve vrchnostenský dvůr, který byl zásobován vodou vedenou dřevěným potrubím z Hůrky, kde byla studna. Dvůr vyhořel před rokem 1780.

K panství brandýskému patřila obec do roku 1849. Když toho roku byly úřady vrchnostenské zrušeny, byla obec připojena k okresu žamberskému. V roce 1851 byla vykoupena robota a desátky. V Bohousové se od nepaměti nerobotovalo a jen se za robotu  platilo. Na desátkách odváděla obec do fary žamberské 3 měřice žita, 3 měřice ovsa a 2 sáhy měkkého dříví. Faře rybenské dávala 1 sáh tvrdého dřeva (poznámka: Podle robotního seznamu, kterým dle nejvyššího patentu z 13. srpna 1775 od poddaných robota svolena byla. Pro sedláky platba ve zlatkách a týdně 3 dny potažní jednospřežní práce. Pro ostatní také platba ve zlatkách a 2,5 dne pěší práce. Podepsaný Jakub Pirkl- direktor, Jan Diviš rychtář – Brandýs nad Orlicí 3.6.1777).
 V č.p. 45 (ve mlýně) narodil se 18.4.1829 spisovatel Alois Potěhník. Vystudoval v roce 1847 gymnázium v Rychnově, r. 1849 filozofii v Litomyšli a potom theologii v Olomouci, kde r. 1853 vysvěcen na kněze. V r. 1880 dostal se na faru do Častolovic. Vydával sbírky veršů a přispíval do olomouckých novin. 10 října 1897 vysvětil novou školu a napsal o ní velmi pěknou básničku. Stavba školy začala 5. května 1897 a učit se v ní začalo 29. září téhož roku. Zemřel v roce 1898 a je pochován na rybenském hřbitově.

V obci se u č.p. 65 narodil v r. 1897 malíř Alois Krčmář. Vystudoval učitelský institut a učil se v Praze u malíře Kalvody malovat. Po té byl učitelem ve Slatině nad Zdobnicí.

                                                                                             z kroniky vypsal: Jiří Matyáš